Popis projektu MAP III

Anotace

Místní akční plán III navazuje na projekt MAP II s cílem podpořit fungující realizační tým v přechodném období před výzvami z OP JAK, díky čemuž by v území došlo k nepřerušení procesu místního akčního plánování rovněž jedna z aktivit projektu bude zaměřeny na zhodnocení (evaluaci) celého procesu místního akčního plánování od realizace MAP I po MAP III.

Popis

Projekt reflektuje aktuální vzdělávací potřeby v rámci území města Olomouc a obce Bystročice, s přihlédnutím k dalším strategiím v oblasti vzdělávání v území, a zároveň umožní v území vytvářet prostřednictvím spolupráce lokálních partnerů účinné a synergické nástroje pro implementaci celonárodních témat obsažených ve Strategií vzdělávací soustavy ČR.

  1. Projekt reaguje na situaci, že na území je nedostatečně fungující spolupráci a efektivní dialog zainteresovaných stran podílejících se na vzděl. a výchově, zejména v případě spolupráce zřizovatelů, pedagogů na školách (vč. soukromých a církevních), zaměstnavatelů a ostatních partnerů na území tak, aby mohly být realizovány společné aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávání a strategického. řízení ve vzdělávání.
  2. Projekt reaguje na nedostatečné dlouhodobé plánování na školách a jejich provázanost na strategie rozvoje obcí či regionu
  3. Nedostatečný soubor nástrojů a opatření řešící problematiku inkluzivního vzdělávání.
  4. K významným problémům patří také oblast základních gramotností, zejména čtenářské a matematické v souvislosti s frontálním nástupem informačních technologií. Podle mezinárodního výzkumu PISA(PISA2012) skončili žáci 9.ročníků Ol.kraje v průměru na předposledním místě v ČR.
  5. Na úrovni základního vzdělávání chybí systematická implementace některých témat do ŠVP (taktéž však i v RVP), které mohou vést k vyšší pravděpodobnosti uplatnění stávajících žáků na trhu práce, a tou je podpora podnikavosti, inciativy, tvořivosti a kreativity žáků, oblast polytechnického vzdělávání.
  6. Nedostatek fin.prostředků způsobuje nevyhovující vybavení škol, nedostatek odborných učeben a nedostatek investic do modernizace škol.
  7. Nově je díky nastavení Strategie 2030+ důležité podpořit i z místní úrovně pedagogické, didaktické a manažerské kompetence pracovníků ve vzdělávání

 

Jaké jsou příčiny problému?

  1. Nedostatek času, který jsou pracovníci škol ochotni věnovat aktivitám, které přímo nesouvisí s učením.
  2. Školy reagují na aktuální možnosti a potřeby, bez časového výhledu a koncepčního přístupu.
  3. Inkluzivní vzdělávání se již o velký kus cesty posunulo ale stále se tvoří rozdíly v kvalitě výuky. Bylo to vidět i na distanční výuce. Stále chybí dostatek finančních zdrojů pro řešení problémů v dané oblasti. Rovněž je třeba stále zvyšovat kompetentnce pedagogů.
  4. Zhoršení výsledků žáků základních škol v oblasti základních gramotností lze spatřovat zejména v souvislosti s frontálním nástupem informačních technologií nejen do každodenních oblastí našeho života, ale i do vzdělávání. Pokles úrovně čtenářské gramotnosti je dle výzkumných šetření možné vysvětlit mj. jiným způsobem příjmu informací.
  5. Chybí témata v programech základního vzdělávání (podpora podnikavosti, iniciativy a kreativity či podpora polytechnického vzdělávání jako je např. mizející výuka zručnosti v rámci dílen na základních školách) je potřebné spatřovat mj. v přehlcenosti stávajících ŠVP, které musejí reagovat na současnou enormní informační explozi. Také nebývalý rozvoj technologií a inovace v řadě odvětví vede k potřebě neustálého (a stále rychlejšího) doplňování nových poznatků a zároveň k jisté rigiditě vzdělávacího systému na všechny tyto změny pružně reagovat. Proto ze školních programů na úkor těchto nových informací často ustoupily do pozadí dovednosti dříve pěstované, jako byl rozvoj zručnosti, či stále není kladen dostatečný důraz na potřebu rozvoje soft skills.
  6. Přestože díky finančním prostředkům z evropské unie dochází k investicím ve školách, je toto stále nedostatečné.
  7. Důraz na tyto oblasti v nové celostátní strategii, která vyplývá z analýzy úrovně vzdělávání v ČR. Mimo akční plánování je nedostatek příležitostí v rámci regionu sdílet, spolupracovat, školy řeší své problémy izolovaně.

 

Co je cílem projektu?

Hlavním cílem projektu je podpora společného plánování a sdílení aktivit v území vedoucí ke zlepšení kvality vzdělávání v mateřských a základních školách. Realizací projektu dojde k podpoře spolupráce zřizovatelů, škol a ostatních aktérů ve vzdělávání pro řešení místně specifických problémů a potřeb (společné informování, vzdělávání, plánování, realizace společných potřeb, vyhodnocení přínosů spolupráce). Vše bude probíhat v rámci akce KLIMA.

Tento cíl bude naplňován realizací činnosti A1 Rozvoj a aktualizace MAP a A2 Evaluace procesu místního akčního plánování.

Dílčí cíl projektu:

  1. Systémové zlepšení řízení MŠ a ZŠ prostřednictvím začleňování dlouhodobého místního plánování jako nástroje ke kvalitnímu řízení škol (všechny zapojené školy se budou aktivitě účastnit procesu plánování)
  2. Orientace na kvalitní inkluzivní vzdělávání (řešeno v PS pro rovné příležitosti)
  3. Zavádění řešení pro snižování nerovností ve vzdělávání uvnitř škol a v území
  4. Zlepšení spolupráce škol s rodiči, zřizovateli, veřejností – nastavení většího dialogu mezi těmito subjekty, využívání místních finančních zdrojů pro rozvoj vzdělávání dětí a žáků

 

Konkrétně náš MAP má také dílčí cíl

  1. Zvýšení uplatnění absolventů škol na trhu práce (podpora formálního i neformálního vzdělávání, které povede k vyšší uplatnitelnosti žáků na trhu práce)

Primárním cílem je také podpora a udržení stávajících realizačních týmů a vytvořených partnerství, spoluprací tak, aby nedošlo k přerušení tohoto procesu

Jaká změna/y je/jsou v důsledku projektu očekávána/y?

  1. Dojde k prohloubení spolupráce a komunikace mezi všemi aktéry ve vzdělávání, tj. mezi školami, rodiči, neformálním vzdělávání, zřizovateli atd.
  2. Udržení funkční sítě partnerů zainteresovaných stran, která bude postupovat společnými kroky v rámci realizace jednotlivých opatření.
  3. Větší míru zapojení lokálních partnerů mimo samosprávu a veřejnou správu, kteří se budou podílet na koncipování výchovně-vzdělávacích cílů dle aktuálních potřeb daného území.
  4. Využití odborných kapacit daného území s podrobnou znalostí vzdělávacích potřeb a příležitostí na daném území.
  5. Větší míru spolupráce pedagogů jednotlivých stupňů škol, sociálních služeb a rodiny při vzdělávání dětí.
  6. Snižování rozdílů mezi kvalitou škol v území
  7. Zkvalitnění úrovně vzdělávání zejména v sociálně vyloučených lokalitách.
  8. Zvýšení prevence předčasného ukončování školní docházky a umožnění zpětného začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy.
  9. Větší podporu rozvoje předškolního vzdělávání (rozvoj potřebných kompetencí dětí pro snazší přechod do zákl. vzdělávání…)
  10. Větší podporu neformálního vzdělávání na daném území
  11. Rozvoj kompetencí ped. pracovníků MŠ a ZŠ pro inkluzivní vzdělávání, v oblasti uplatňování indiv. přístupu, v oblasti specifik práce s dětmi se SVP a s dětmi ze socio-ekonomicky marginal. skupin
  12. Rozvoj základních gramotností žáků
  13. Plánování na základě místních potřeb.

 

Jaké aktivity v projektu budou realizovány?

V rámci projektu budou zrealizovány tyto klíčové aktivity:

V rámci projektu budou zrealizovány tyto aktivity:

KA1 Řízení projektu
KA2 Místní akční plán rozvoje vzdělávání III

V rámci KA 2 jsou činnosti A1 a A2
A1 Rozvoj a aktualizace MAP
A 1.1 Řízení procesu rozvoje a aktualizace MAP
A 1.2 Zpracování komunikačního plánu, včetně zpracování a realizace konzultačního procesu
A 1.3 PS pro financování
A 1.4 PS pro rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka
A 1.5 PS pro rovné příležitosti
A 1.6 PS pro uplatnitelnost absolventů na trhu práce
A 1.8 Místní akční plánování
A 1.9 Spolupráce s KAP
A 1.10 Spolupráce s projektem poskytujícím metodickou podporu akčnímu plánování v území

A2 Evaluace procesu místního akčního plánování

 

Území realizace

Město Olomouc a obec Bystročice

Doba realizace projektu: 1.5. 2022 – 23. 11. 2023
Financování projektu:
2 614 287,20 (projekt celkem)
2 112 344,- Kč (příspěvek EU)
371 228,78 Kč (národní veřejné zdroje)
130 714,- Kč (vlastní zdroje)