Popis projektu MAP II

Projekt reflektuje aktuální vzdělávací potřeby v rámci území pro MAP II, s přihlédnutím k dalším strategiím v oblasti vzdělávání v území, a zároveň umožní v území vytvářet prostřednictvím spolupráce lokálních partnerů účinné a synergické nástroje pro implementaci celonárodních témat obsažených ve Strategií vzdělávací soustavy ČR do roku 2020.

  1. Projekt reaguje na daném území na nedostatečně fungující spolupráci a efektivní dialog zainteresovaných stran podílejících se na vzdělávání a výchově, zejména v případě spolupráce zřizovatelů, pedagogů na školách (vč. soukromých a církevních), zaměstnavatelů a ostatních partnerů na daném území tak, aby mohly být realizovány společné aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávání, a to včetně podpory spravedlivého přístupu ke vzdělávání a strategického řízení ve vzdělávání. Proto je cílem zvýšit míru aktivního zapojení zřizovatelů do rozvoje vzdělávací soustavy a také vytváření nových forem spolupráce na základě partnerství zřizovatele, škol a dalších institucí, např. NNO ad. Smyslem vytváření takovýchto druhů sítí je vyhledání místních aktivních učitelů a dalších odborníků z oblasti vzdělávání, kteří mohou svými dosavadními zkušenostmi a odbornou erudicí napomoci ke zkvalitnění vzdělávání na daném území v širším měřítku než na území svého vlastního působiště. Nově vzniklá lokální partnerství také mohou vést k rozvoji spolupráce v oblasti dalších služeb na podporu vzdělávání dětí (např. v sociálně vyloučených lokalitách) a také k poskytnutí příležitosti pro větší míru zapojení rodičů do vzdělávacího procesu jejich dětí, příp. k podpoře komunitně zaměřených aktivit na menších územních celcích v rámci MAP.
  2. Projekt reaguje na nedostatečné dlouhodobé plánování na školách a jejich provázanost na strategie rozvoje obcí či regionu. Aktivity ve školách jsou připravovány adhoc, dle momentálních finančních, personálních a jiných možností. Nedochází však ke koncepčnímu dlouhodobějšímu plánování. Cílem projektu je toto plánování ve školách nastartovat.
  3. Projekt naváže na problematiku inkluzívního vzdělávání, jejímž záměrem je vytvořit takové podmínky pro vzdělávání všech žáků a studentů, aby byl zajištěn rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání na všech stupních škol, a to včetně podmínek materiálních. Důraz bude kladen na připravenost a kompetence pedagogických pracovníků, kteří budou muset být schopni adekvátně reagovat v situacích, které pro ně mohou být stále dostatečně nové, a to jak na úrovni dalšího vzdělávání stávajících pedagogů ve školách, tak při přípravě budoucích učitelů na fakultách vzdělávajících učitele. Neméně závažná je systémově nevyřešená otázka role asistenta pedagoga, přičemž MAP se bude zabývat především rozvojem příležitostí pro jejich kvalifikační vzdělávání na daném území.
  4. Na daném území MAP Olomouc patří k významným problémům také oblasti základních gramotností – čtenářské a matematické gramotnosti. Problémové oblasti jsou popsány v analytické části dokumentu MAP I.
  5. Na území MAP Olomouc dosud chybí na úrovni základního vzdělávání systematická implementace některých témat do ŠVP (taktéž však i v RVP), které mohou v pozdějších letech vést k vyšší pravděpodobnosti uplatnění stávajících žáků na trhu práce – a tou je podpora podnikavosti, inciativy a kreativity žáků, a to zejména v oblasti rozvoje soft skills, na které v rámci RVP ZV či vlastních ŠVP není dostatek prostoru. Úkolem MAP je také zajištění vzdělávání stávajících a budoucích pedagogických pracovníků tak, aby byli schopni s žáky ve výuce adekvátně v této oblasti pracovat. Podporovány by měly být také oblasti neformálního vzdělávání v oblasti výchovy k podnikavosti a inciativě, spolupráce s firmami na daném území, vzájemná spolupráce základních a středních škol či zapojení pracovníků NNO. V této oblasti navíc dojde k významné synergii s podporou výchovy k podnikavosti v Olomouckém kraji v rámci realizace povinného opatření KAP.

    Druhou oblastí je rozvoj kompetencí dětí a žáků v oblasti polytechnického vzdělávání, které spočívá v implementaci výchovně-vzdělávacích a motivačních nástrojů, které povedou v rámci výběru budoucího povolání zejména v oblasti technických oborů, po kterých je na trhu práce neustálá poptávka. Opět bude potřebné zajistit vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří budou schopni s žáky v této oblasti adekvátně pracovat.

  6. Problémem v území je také nevyhovující vybavení škol, nedostatek odborných učeben a dále nedostatečné investice do modernizace škol a školských zařízení a nedostatek kapacit předškolního vzdělávání.

Problémy v oblasti vzdělávání byly identifikovány také v rámci Dokumentu MAP – anal. část.

 

Jaké jsou příčiny problému?

  1. Příčinou nedostatečně fungující spolupráce a dialogu zainteresovaných stran je nedostatek času, který jsou pracovníci škol ochotni věnovat aktivitám, které přímo nesouvisí s učením. Školy řešily evropské projekty samostatně, tudíž v aktivních školách došlo k významným inovacím vzdělávání či přísunu materiálových prostředků, čímž docházelo ke zvyšování rozdílů mezi jednotlivými školami a jejich úrovní v poskytování vzdělávání. Nedostatečná komunikace mezi školami navzájem omezuje možnosti „sdílení zdrojů“, a to jak v oblasti mentorských aktivit aktivních, erudovaných pedagogů, tak v oblasti sdílení výukových objektů či zařízení vícero školami apod.
  2. Příčinou nedostatečného plánování ve školách je to, že školy reagují na aktuální možnosti a potřeby, bez časového výhledu a koncepčního přístupu.
  3. Inkluzivnímu vzdělávání stále chybí dostatek finančních zdrojů pro řešení problémů v dané oblasti. Rovněž není dostatek kompetentních pedagogů, kteří budou dostatečně vzdělaní nejen v oblasti speciálněpedagogické, ale tak v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství či schopnosti řešit problémové či stresové situace apod. Stále trvá problém nedostatku asistentů pedagoga. V případě inkluze osob se specifickými zdravotními potřebami pak často školám chybí potřebné materiálové vybavení (ať už je to bezbariérový přístup, kompenzační pomůcky apod.).
  4. Příčinu zhoršení výsledků žáků základních škol v oblasti základních gramotností lze spatřovat zejména v souvislosti s frontálním nástupem informačních technologií nejen do každodenních oblastí našeho života, ale i do vzdělávání. Pokles úrovně čtenářské gramotnosti je dle výzkumných šetření možné vysvětlit mj. jiným způsobem příjmu informací – děti, které tráví čas na internetu a jsou navyklé informace přijímat ve formě rychle se měnících fotografií, obrázků či filmů a texty procházejí nelineárním způsobem pomocí rychlého proklikávání hypertextových odkazů, nejsou již schopné se koncentrovat na delší souvislý text. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se strategiemi zaměřenými na implementaci ICT do výuky (SIPVZ, Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020) je plošně podporováno zavádění ICT do výuky, setkávají se žáci s tímto způsobem příjmu informací i ve škole. To vše vede k postupnému vytlačování souvislých lineárních textů ze vzdělávacího procesu, a tím mizející schopností je umět pozorně přečíst a porozumět jim. Zároveň to však ubírá současným žákům na schopnosti abstraktní představivosti (obrazy v podobě fotografií či filmů již mají předpřipravené, odpadá tedy nutnost si vytvářet vlastní mentální obraz na základě přečteného textu), což v konečném důsledku může vést ke snížení schopnosti abstraktního myšlení, které je stěžejní i pro oblast matematické gramotnosti. Je proto potřebné vytvořit takové mechanismy, které umožní žákům ve školy pracovat se souvislejšími texty a takové nástroje, které budou děti motivovat ke čtení.
  5. Příčinu chybějících témat v programech základního vzdělávání (podpora podnikavosti, iniciativy a kreativity či podpora polytechnického vzdělávání jako je např. mizející výuka zručnosti v rámci „dílen“ na základních školách) je potřebné spatřovat mj. v přehlcenosti stávajících ŠVP, které musejí reagovat na současnou enormní informační explozi, vznikající zejména s rozvojem ICT a přístupnosti informačních zdrojů všem. Také nebývalý rozvoj technologií a inovace v řadě odvětví vede k potřebě neustálého (a stále rychlejšího) doplňování nových poznatků a zároveň k jisté rigiditě vzdělávacího systému na všechny tyto změny pružně reagovat. Proto ze školních programů na úkor těchto nových informací často ustoupily do pozadí dovednosti dříve pěstované, jako byl rozvoj zručnosti, či stále není kladen dostatečný důraz na potřebu rozvoje soft skills, objevují se i názory, že se jedná o dovednosti, které se dítě má naučit „za pochodu“.
  6. Přestože díky finančním prostředkům z evropské unie dochází k investicím ve školách, je toto stále nedostatečné, vzhledem k zastaralému vybavení škol a stáří budov. Navíc při investicích je třeba respektovat nastavení výzvy, což ne vždy umožní realizovat problémovou oblast ve škole.

Příčiny jsou identifikovány i v analytické části dokumentu MAP.

 

Co je cílem projektu?

Hlavním cílem projektu je podpora společného plánování a sdílení aktivit v území a podpořit intervence naplánované v MAP vedoucí ke zlepšení kvality vzdělávání v mateřských a základních školách v ORP Olomouc. Realizací projektu dojde k podpoře spolupráce zřizovatelů, škol a ostatních aktérů ve vzdělávání pro řešení místně specifických problémů a potřeb (společné informování, vzdělávání, plánování, realizace společných potřeb, vyhodnocení přínosů spolupráce).

Důraz bude kladen na podporu pedagogických pracovníků formou vzdělávání, mentoringu, síťování se zkušenými kolegy a podporu spolupráce škol, vzdělávacích a kulturních center v rozvoji gramotnosti a klíčových kompetencí dětí a žáků. Součástí je i podpora aktivit vedoucích k podpoře dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem.

Dílčí cíl projektu:

  1. Systémové zlepšení řízení MŠ a ZŠ prostřednictvím začleňování dlouhodobého místního plánování jako nástroje k ke kvalitnímu řízení škol (všechny zapojené školy se budou aktivitě účastnit procesu plánování)
  2. Orientace na kvalitní inkluzivní vzdělávání (řešeno v PS pro rovné příležitosti, vzdělávacími aktivitami i projektem implementace)
  3. Nastavení rovných příležitostí ke vzdělávání uvnitř škol – dostupnost kvalitního vzdělávání každého žáka v inkluzivní škole (řešeno v PS pro rovné příležitosti, vzdělávacími aktivitami i projektem implementace)
  4. Zlepšení spolupráce škol s rodiči, zřizovateli, veřejností – nastavení většího dialogu mezi těmito subjekty
  5. Zlepšení kompetencí v čtenářské a matematické gramotnosti
  6. Zvýšení uplatnění na trhu práce (podpora formálního i neformálního vzdělávání, které povede k vyšší uplatnitelnosti žáků na trhu práce)

 

Jaká změna/y je/jsou v důsledku projektu očekávána/y?

  1. Dojde k prohloubení spolupráce a komunikace mezi všemi aktéry ve vzdělávání, tj. mezi školami, rodiči, neformálním vzdělávání, zřizovateli atd.
  2. Vytvoření funkční sítě partnerů zainteresovaných stran, která bude postupovat společnými kroky v rámci realizace jednotlivých opatření.
  3. Větší míru zapojení lokálních partnerů mimo samosprávu a veřejnou správu, kteří se budou podílet na koncipování výchovně-vzdělávacích cílů dle aktuálních potřeb daného území.
  4. Využití odborných kapacit daného území s podrobnou znalostí vzdělávacích potřeb a příležitostí na daném území.
  5. Větší míru spolupráce pedagogů jednotlivých stupňů škol, sociálních služeb a rodiny při vzdělávání dětí.
  6. Větší množství žáků na daném území získá s ohledem na jejich individuální potřeby příležitost navštěvovat běžné místní školy a příležitost být vzdělávány společně přiměřeně svým schopnostem.
  7. Zvýšení počtu proinkluzivně nastavených běžných škol.
  8. Zkvalitnění úrovně vzdělávání zejména v sociálně vyloučených lokalitách.
  9. Zvýšení prevence předčasného ukončování školní docházky a umožnění zpětného začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy.
  10. Větší podporu rozvoje předškolního vzdělávání (rozvoj potřebných kompetencí dětí pro snazší přechod do zákl.vzdělávání…)
  11. Větší podporu neformálního vzdělávání na daném území
  12. Rozvoj kompetencí ped. pracovníků MŠ a ZŠ pro inkluzívní vzdělávání, v oblasti uplatňování indiv. přístupu, v oblasti specifik práce s dětmi se SVP a s dětmi ze socio-ekonomicky marginal. skupin
  13. V rámci výuky i mimo výuku dojde k prohloubení využívání nových metod výuky ve čtenářské a matematické gramotnosti. Žáky bude výuka více bavit a dojde k prohloubení dovedností v těchto zákl. kompetencích
  14. Do vzděl. budou zařazeny předměty nebo aspoň projektové dny v oblasti polytechnického vzdělávání (zaměřené na zručnost), případně kreativity a podnikavosti
  15. Školy začnou své aktivity více promýšlet a plánovat.

 

Jaké aktivity v projektu budou realizovány?

V rámci projektu budou zrealizovány tyto klíčové aktivity:

  • KA1 Řízení projektu
  • KA2 Rozvoj a aktualizace MAP
    podaktivity:
    • KA2.1 Řízení procesu rozvoje a aktualizace MAP
    • KA2.2 Zpracování komunikačního plánu
    • KA2.3 PS pro financování
    • KA2.4 PS ke čtenářské a matematické gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka
    • KA2.5 PS pro rovné příležitosti
    • KA2.6 PS pro uplatnitelnost absolventů na trhu práce (spolupráce s KAP)
    • KA2.7 Podpora škol v plánování
    • KA2.8 Místní akční plánování
    • KA2.9 Spolupráce s individuálním projektem systémovým
    • KA2.12 Podpora znalostních kapacit ŘV
    • KA2.13 Podpora znalostních kapacit – workshopy, výměna zkušeností a další formy podpory kapacit v tématech rozvoje kvalitního inkluzivního vzdělávání
    • KA2.14 Podpora znalostních kapacit – workshopy s rodiči
  • KA3 Evaluace a monitoring MAP
    podaktivity:
    • KA3.1 Monitoring a evaluace MAP
    • KA3.2 Zpracování sebehodnotících zpráv
  • KA4 Implementace MAP – budou realizované projekty spolupráce škol popsané ve zpracovaných logických rámcích, které jsou součástí Akčního plánu MAP vzdělávání pro ORP Olomouc na rok 2018. Jedná se o aktivity spolupráce: Inkluze-prakticky (SC 2.4.1, 2.4.2, 2.5.1),Rozvoj základních gramotností na ZŠ (SC 3.12,3.2.2,2.4.3), Zručnost zrozená z přírodních živlů (SC 3.5.1,3.5.2,3.5.3,3.5.4,4.1.1.4.1.2).

 

Území realizace

Město Olomouc a obec Bystročice

Doba realizace projektu: 1.8. 2018 – 31. 3. 2022
Financování projektu

(ve fázi žádosti):
14 699 228,- (projekt celkem)

12 494 344,- Kč (příspěvek EU)

1 469 923,- Kč (národní veřejné zdroje)

731 961,- Kč (vlastní zdroje)